Vítejte na stránkách městyse Lázně Toušeň
Menu
Kalendář
<<  Srpen  >>
PoÚtStČtSoNe
    1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31
 Dnešní den
 Aktualizace
Galerie
Adventní poježdění v tělocvičně
Adventní poježdění v tělocvičně - 30.11.2008
Počet zobrazení: 944
Aktuální známka: 0
Úřad městyse
Adresa:
Hlavní 56
250 89 Lázně Toušeň
Telefon:
326 992 302 (tel.)
Úřední hodiny:
Pondělí, středa
8.00-12.00, 13.00-17.00
Ocenění stránek
Tip roku 2000
Veřejné správy - 2. místo
Tip roku 2000 Veřejné správy
Statistika
Článků / stránek: 470
Komentářů: 33
Reg. čtenářů: 42
Anket: 3
Fotografie z akcí
Kalendář akcí
YouTube kanál - poslední videa
Info z regionu
Nepřehlédněte
30.05.2014: Florián - Zpravodaj
Florián - zpravodaj městyse pro březen-duben 2014 najdete ke stažení zde.
Spisy z historie obce
I. kronika městyse Toušeně

Kniha pamětí městečka
Toušeně 1907-1961
Aktuality externí
Toušeňský Myšák
Nejčtenější
Výpadek elektrické energie
(10. 06. 2014, 273x)
Mateřská školka bude!
(29. 07. 2014, 182x)
Soutěž "Rozkvetlá okna"
(29. 07. 2014, 123x)
UZAVŘENÍ ÚŘADU
(18. 08. 2014, 56x)
Počítáno za 3 měsíce
Počasí
Počasí zítra Počasí pozítří Počasí popozítří Počasí za tři dny
Zdroj: MeteoPress.cz
Okolní kina
Jízdní řády

Historie městyse

01. 01. 2004 - Rubrika: Historie - Autor: RNDr. Jan Králík, CSc.
Starobylý městys Toušeň leží na levém břehu Labe proti soutoku s Jizerou, na valu osídleném po pět tisíciletí. Archeologické nálezy zde dokládají mimo jiné kultury řivnáčskou, staroúnětickou a laténskou. Nejvzácnějším objevem je spirálovitá záušnice, nejstarší nález zlata ve Střední Evropě - z doby 3000 let před Kristem.

Toušeň historická

Obyvatelé valu střežili labský brod a později přívoz solné stezky, křižující zde obchodní cestu s kontakty se Středním Východem. Slovanské jméno tohoto hradiště z 9. - 10. století pak přešlo i na vodní hrádek s rozsáhlými zálabskými lesy a uchovalo si zvláštnost skloňování: z/do/u Toušeně.

Ve 13. století byla Toušeň součástí věnných statků českých královen, z nichž královna Jitka, manželka Václava II., je k roku 1293 uváděna v písemné souvislosti s toušeňským přívozem. Za Jana Lucemburského se celé zboží stalo lénem pánů z Michalovic. Roku 1338 Toušeň navštívil tehdejší markrabě Karel, pozdější král a císař Karel IV. Za pobytu na Toušeni sepsal rozsáhlou náboženskou uvahu, kterou později včlenil do vlastního životopisu v podobě jeho XI. - XIII kapitoly. Kolem roku 1356 Toušeň z léna vykoupil a listinou privilegií roku 1370 potvrdil její osvobození od daní pro svého bratra markraběte Jana a jeho rod. Od Janova syna markraběte Jošta koupili Toušeň zpět Michalovicové.

Za husitských válek byla Toušeň roku 1421 obléhána vojskem Jana Želivského a obsazena Pražany. Po roce 1468 získal toušeňské statky král Jiří z Poděbrad, jeho synové je však opět prodali. Počátkem 16. století koupil celé zboží pražský primátor Jan Pašek z Vratu, který zahájil renesanční přestavbu hrádku v zámek a hospodářství obohatil založením vinic, chmelnic a rybníků. Zemřel na Toušeni roku 1533. Po přikoupení městečka Toušeně s dvorem a polesím roku 1536 k sousedním majetkům Krajířů z Krajku, bylo celé nové panství i s lesy získáno roku 1547 císařem Ferdinandem I. pro Českou královskou komoru. Jejím nákladem byl toušeňský přechod přes Labe opatřen roku 1562 mostem a zámek upraven jako vedlejší rezidence k sídlu Rudolfa II. v Brandýse n/L.

Na přelomu let 1606-1607 v toušeňském zámku sídlil nejvyšší štolba a maršálek královského dvora v Čechách Adam mladší z Valdštejna. Toušeň byla v té době známa také jako zastávka dostavníků vratislavské pošty a od roku 1615 pošty slezské. Za třicetileté války vše přerušili a rozbořili Švédové: roku 1639 byly zničeny zámek, hospodářské budovy i most. Obec byla obnovena pouze jako dvůr s kamenolomem a rybářstvím. Teprve roku 1661 je doloženo stálé školní vyučování. Další, samostatný dvůr v Toušeni před koncem 17. století po obnově zakoupil Leopold Vilém hrabě z Valdštejna.

Na pozemcích za Labem byla roku 1777 vysazena nová obec Káraný, a roku 1787 v městečku Toušeni na místě osobně určeném císařem Josefem II. postavena zděná škola. V druhé půli 19. století vzrostla známost Toušeně díky Floriánské pouti, založené roku 1852. V roce 1868 zde byl založen cukrovar a téhož roku zde Jan Králík založil na železnatém prameni, známém od nepaměti, malé lázně. Mezi jejich prvními známými návštěvníky byl tehdy mladý básník Josef Svatopluk Machar.

Městys byl postupně obohacen o nový hřbitov (1879), železnici (1883), novogotický kostel sv. Floriana (1890), novou školu a poštu (1893). Po rozšíření o slatinné koupele (1899) přilákaly lázně četné významné návštěvníky, mj. posledního rakouského císaře Karla I., skladatele Leoše Janáčka, operní pěvce Emila Pollerta a Otakara Mařáka, herce a režiséra Karla Želenského a četné další hosty včetně bratří Josefa a Karla Čapkových.

Roku 1920 byla postavena sokolovna a zřízen biograf, 1939 otevřena mateřská školka. Od let 1943-44 se v Toušeni datují četné pobyty Emila Zátopka, který se zde později se svou manželkou Danou zasloužil o zaměření lázní také na vrcholové sportovce. Za léčebnými kúrami sem tak zajížděli Jarmila Kratochvílová, Helena Fibingerová, Ludvík Daněk a četní další.

Roku 1979 byl Toušeni přiznán statut lázeňského místa, 1991 uznán úřední název městyse Lázně Toušeň a 1993 udělen heraldický znak a prapor. Vlastní péčí byl roku 1994 dostavěn a otevřen Dům s pečovatelskou službou a zahájeno vysílání kabelové televize, 1996 zprovozněna čistička odpadních vod a 1998 zahájena plynofikace. Souběžně od roku 1994 vzniká v někdejším luhu pod Hradištkem rozsáhlé polabské jezero Malvíny. K nejvýznamnějším pacientům lázní se přiřadili léčebnými pobyty mj. operní pěvkyně Jarmila Novotná, spisovatelé Adolf Branald, Bohumil Hrabal a sportovci oštěpař Jan Železný, tenista Petr Korda a desetibojař Roman Šebrle.

Poslat upozornění - Vytisknout - Přečteno 11748x

 
Tyto stránky jsou generovány a spravovány pomocí redakčního systému phpRS
Design: MN - Obsah: uvedení autoři - © 1999-2014
Všechna práva vyhrazena - All rights reserved
Prohlášení o přístupnosti stránek - Kontakt na správce stránek