Vítejte na stránkách městyse Lázně Toušeň
Menu
Kalendář
<<  Červenec  >>
PoÚtStČtSoNe
 1 2 3 4 5 6
7 8 9 10 11 12 13
14 15 16 17 18 19 20
21 22 23 24 25 26 27
28 29 30 31    
 Dnešní den
 Aktualizace
Galerie
Toušeňské lázeňské slavnosti
Toušeňské lázeňské slavnosti 2008
Počet zobrazení: 1209
Aktuální známka: 0
Úřad městyse
Adresa:
Hlavní 56
250 89 Lázně Toušeň
Telefon:
326 992 302 (tel.)
Úřední hodiny:
Pondělí, středa
8.00-12.00, 13.00-17.00
Ocenění stránek
Tip roku 2000
Veřejné správy - 2. místo
Tip roku 2000 Veřejné správy
Statistika
Článků / stránek: 468
Komentářů: 33
Reg. čtenářů: 42
Anket: 3
Fotografie z akcí
Kalendář akcí
YouTube kanál - poslední videa
Info z regionu
Nepřehlédněte
30.05.2014: Florián - Zpravodaj
Florián - zpravodaj městyse pro březen-duben 2014 najdete ke stažení zde.
Spisy z historie obce
I. kronika městyse Toušeně

Kniha pamětí městečka
Toušeně 1907-1961
Aktuality externí
Toušeňský Myšák
Nejčtenější
Výpadek elektrické energie
(10. 06. 2014, 193x)
Mateřská školka bude!
(29. 07. 2014, 24x)
Soutěž "Rozkvetlá okna"
(29. 07. 2014, 18x)
Počítáno za 3 měsíce
Počasí
Počasí zítra Počasí pozítří Počasí popozítří Počasí za tři dny
Zdroj: MeteoPress.cz
Okolní kina
Jízdní řády

Zemřel generál Tomáš Sedláček, veterán druhé světové války a čestný občan našeho městyse

28. 08. 2012 - Rubrika: Osobnosti - Autor: Externí
Ve věku 94 let včera v motolské nemocnici zemřel válečný veterán Tomáš Sedláček. Generál ve výslužbě bojoval na východní i západní frontě druhé světové války. Zúčastnil se slavných bojů československých vojáků na Dukle i Slovenského národního povstání. Po válce byl vězněn komunistickým režimem. Plné rehabilitace se dočkal po roce 1989.
Generál Tomáš Sedláček
Stal se jednou z legend druhé světové války, ctila ho osobní statečnost i touha po svobodě a demokracii. Přesto se generál Tomáš Sedláček musel vyrovnávat stejně jako mnoho jeho vrstevníků s nepřízní osudu a zaslouženého uznání se mu dostalo až po pádu komunistického režimu.

Tomáš Sedláček se narodil 8. ledna 1918 v rodině důstojníka jako nejmladší ze čtyř dětí. Po ukončení vojenské základní služby v létě roku 1937 si zvolil armádní kariéru. Po obsazení země Německem se rozhodl odejít za hranice. Po strastiplné cestě, která vedla mimo jiné přes Slovensko, Maďarsko, Řecko či Turecko, přijel lodí do Francie. V polovině května 1940 se přihlásil do 1. československé pěší divize, kde byl zařazen do dělostřeleckého pluku.

Po porážce Francie Sedláček odešel do Británie, kde byl opět součástí dělostřelecké jednotky. Mladý důstojník Sedláček však chtěl především bojovat. Proto v roce 1944 požádal o převelení do Sovětského svazu, kde se stal součástí 2. československé paradesantní brigády. V září 1944 se krátce účastnil bojů v Karpatech a na podzim 1944 byla jeho jednotka vyslána na pomoc povstalcům na Slovensko. Po potlačení povstání Sedláček a jeho muži ustoupili do Nízkých Tater. V únoru 1945 se jeho jednotka přesunula do Kežmarku. "Já vždycky udělám nějakou blbost, kterou by do mne nikdo neřekl. Ale nemohu jinak - jako by se ve mně cosi zašprajcovalo," vysvětloval svou odvahu během války.

V osvobozeném Československu působil Sedláček mimo jiné jako profesor na Vojenské akademii v Hranicích na Moravě. V únoru 1951 byl však přímo na akademické půdě zatčen a po roce samovazby a tvrdých výsleších byl odsouzen k trestu doživotního vězení za údajnou velezradu. Ve vězení strávil více než devět let, mimo jiné také v uranovém lágru Bytíz na Příbramsku. "Tomáš Sedláček byl na frontě pověstný chladnokrevností, ale i tím, jak pečlivě se staral o své vojáky," napsal historik Eduard Stehlík. "Pro komunisty nebylo nebezpečnějšího vojáka. Proto ho ihned po převratu ve vykonstruovaném procesu obvinili z velezrady, špionáže a odsoudili k doživotí," dodal Stehlík.

V květnu 1960 byl Sedláček propuštěn na amnestii. Poté pracoval jako dělník a později jako projektant a v roce 1973 odešel do důchodu.

Teprve po roce 1989 se Sedláček mohl znovu naplno zapojit do veřejného života. Pracoval mimo jiné jako předseda revizní komise Konfederace politických vězňů, byl i předsedou Československé obce legionářské. Stal se také nositelem celé řady českých i zahraničních vyznamenání. Za zásluhy mu byly mimo jiné uděleny státní vyznamenání Řád Milana Rastislava Štefánika a Řád Tomáše Garrigua Masaryka.

Letos v červnu se Sedláček zúčastnil pietní vzpomínkové akce při příležitosti 70. výročí vyhlazení obce Ležáky nacisty, kde pronesl zdravici a připomněl rozdíl mezi osudem Lidic a Ležáků. "Lidice byly likvidovány, aniž by byly v kontaktu s parašutisty, Ležáky s nimi byly v kontaktu. Po válce byli parašutisté ze Západu považovaní za zrádce a špiony, a to byl pro Ležáky z hlediska režimu minus, protože s nimi spolupracovaly," řekl Sedláček.

Příběh generála Tomáše Sedláčka je zachycen i v komiksu s názvem Ještě jsme ve válce, který popisuje krutost východní fronty i beznaděj komunistických kriminálů. Přestože před lety ztratil zrak, do posledních chvil se angažoval. "Čert ví, možná jsem oslepl z toho zatraceného uranu," řekl Sedláček. "Jediné, co mne opravdu mrzí a s čím se jen těžko smiřuji, je fakt, že nemám vlastní děti - v kriminálech jsem zkrátka seděl až příliš dlouho: od třiatřiceti do čtyřiačtyřiceti. První manželka na mě čekala osm let, ale pak už to nešlo," odpověděl před lety na otázku, jestli něčeho lituje.

Celou zprávu ČTK najdete zde.

Generál Tomáš Sedláček, čestný občan městyse Lázně Toušeň.

- Zdroj: ČTK -

[Akt. známka: 1,00 / Počet hlasů: 1] 1 2 3 4 5

 
Tyto stránky jsou generovány a spravovány pomocí redakčního systému phpRS
Design: MN - Obsah: uvedení autoři - © 1999-2014
Všechna práva vyhrazena - All rights reserved
Prohlášení o přístupnosti stránek - Kontakt na správce stránek